Shingeki no kyojin- 3.Kapitola

22. ledna 2016 v 21:19 | DaisyRose |  Shingeki no kyojin


Kapitola: 3
Stav: Rozepsaná


Tady je další kapitoka. Ohledně dalších kapitolek, no vevím přesně kolik jich ještě napíši, buď to rozepíši tak jak jsem to měla v plnánu, nebo to prostě zkrátím, o asi dvě kapitolky.
Doufám že se vám další mé pokračování bude líbit.
Předem se omlouvám za překlepy, doufám že tam žádné nejsou. :D :D :D



,,To máš pravdu, ale přesto to můžeme zkusit."
,,Ničemu by to nepomohlo, jenom by to byla jatka. Miluji, když mi titáni masakrují vojáky. Mnohem lepší by bylo, kdyby mi rada, poskytla už vycvičené vojáky. Nemuseli bychom je tolik cvičit, stačilo by jenom manévrování a naše formace. Když mi je ale neposkytnou, tak už budu natolik zoufalí že vezmu úplný civily"
Erwin si nešťastně povzdechl.
,,Co chceš tedy dělat?"
,,První prioritou bude nyní evakuovat lidi a zvednou hradby. O to se nyní musím starat" Eren se podíval na hodiny. Bylo jedenáct večer.
,,No nic budu muset jít, je už celkem pozdě a mám ještě fůru práce"
Eren se rozloučí s celou rodinou a spolu s Erwinem vyšel ven.
,,Nemusíš jít se mnou, já to sám zvládnu"
,,Jenže já chci, bůh ví kdy tě zase uvidím"
,,Neboj ještě si mě tento týden užiješ dost, budu za tebou chodit každý den, potom mě budeš mít plný zuby, a až do odjezdu se budeš ode mě zdržet dál" řekne se smíchem Eren, šli vedle seme mlčky dvacet minut.
,,Hele vážně si semnou nemusel chodit, celou cestu až sem. Teď se budu bát já o tebe aby tě někdo nepřepadl, je už celkem pozdě a tady to bude pustý, nikdo by ti nepomohl"
,,To je v pohodě, stejně bych to byl já, kdo by je zmlátil" Oba dva se tomu zasmáli.
,,Hele když už jsi tady, tak si dáme aspoň čaj, na kafe je stejně pozdě, a kdybych si ho dal tak bych šel spát až zítra"
,,Ne to je dobrý, stejně na mě čekajý holky abych je uložil do postele." Řekne Erwin.
,,Jak myslíš, tak zatím. Prosím tě dávej na sebe pozor"
Erwin na něj jenom kývl a odešel.
Další den Eren vstal brzo, šel se proběhnout, a následně nakoupit nějaké jídlo. Teda šel koupit hlavně rýži, protože ti chlapi byli jako bezedné popelnice.
Udělal si snídani a taky samozřejmě i jim.
Byl v pracovně, když najednou přišel do jeho kanceláře jeden z vojáku a podal mu telefon.
,,Pane volá vám major Zakarius" Eren si od něj převzal mobik a přiložil k uchu
,,Hai"
,,Dobrý den pane, tady major Zakarius"
,,Hai"
,,Jenom ohlašuji, že na vaše požadavky se přesouváme do města"
,,Hai. Kdo všechno přijede" zeptal se ho Eren.
,,Nejvyšší hodnosti"
,,Yoidesu, arigato." Hovor byl ukončen.
Eren si celou dobu připravoval řeč, jakmile přijedou ostatní jeho podřízení, tak mají zasedíní s veliteli japonského vojska, radou a císařem. Jeho podřízení mají potřebné materiály k znovu obnovení hradeb a vystoupení na veřejnost. Pokud tohle nebudou respektovat budou nuceni porušit všechna císařova pravidla a budou muset na veřejnost. Jenom že je otázka, půjdou mladí do armády dobrovolně nebo na to zůstanou sami a zmasakrují tak celé Japonsko. Všechno to záleží na tom, jak se veřejnost zachová.
Muži přijeli další den kolem desáté odpoledne, bylo jich sedm. Přijeli velkými černými dodávkami. Vzadu v kufru měli zavazadla a výzbroj, tu Erenovu měli sebou taky. Požádal je aby mu ji vzali taky, nevěděl jak dlouho se v Tokyu zdrží a nechce nic ponechat náhodě.
,,Jaká je situace" Zeptal se jich Eren, jakmile byli v jeho kanceláři. Oni stáli před ním a Eren se opíral o stůl.
,,Je to mnohem horší než jsme předpokládali" řekl jeden z podplukovníků.
,,Kam až se dostali" zeptal se a promnul si oči.
Jeden z mužů měl v ruce mapu, přišel k Erenovi a rozprostřel ji na stůl, o který se doposud opíral. Eren se otočil, aby se mohl podívat na mapu. Ostatní ho následovali a rozmístili se kolem stolu s mapou.
Na mapě byly vyznačeny červeně místa základen legie, jak ty mimo provoz tak i ty co jsou plně funkční.
,,Titáni už obsadili celou Totori, Shimane, Yamaguchi,Okayama je také obsazeno a město také, Hiroshima také, naštěstí jsme stihli lidi evakuovat a řekli jim, že je tam rozsáhlé unikání nebezpečných toxinů. Uvěřili nám to, zatím.
Dále je obsazený celý ostrov Kyoshu, ale obyvatelé jsou zatím v bezpečí, to stejné i ostrov Shikoku, horší je to s ostrovem Hokkaido. Tam to lidé už vědí, ale jsou odříznutí od civilizace a jsou pod ochranou několika našich jednotek, ale nevydrží to věčně. Lidem jsme o tom zakázali mluvit, aby nepropukla zbytečná panika, naštěstí je držíme naživu ve městě Sapporo. Od tamtut je budeme evakuovat letadlem buď do Osaky nebo do Tokya.
Nejhorší situace je od Tokya na sever, spočítali jsme ztráty no a…" odmlčel se a podíval se na ostatní kolem sebe.
,,Kolik" řekl Eren důrazně, až někteří nadskočili silou jeho hlasu.
,,Patnáct jednotek, pane." Eren udeřil do stolu, až napraskl.
,, Co všechno je zabrané"
,,Gunma, Niigata, Tochigi, Ibaraki a Fukushima" Eren to v sobě dusil
,,Ještě něco?"
,,To je zatím všechno pane"
,,Dobře"
Bylo ticho, Erenovi se v hlavě vířili myšlenky, ostatní nechtěli nic říkat, jelikož už hodně krát zažili, co se může stát a proto to nechtěli opakovat znovu.
,,Bojím se, že jsem to nechal zajít až příliš daleko." Řekne Eren a dál hypnotizuje mapu Japonska.
,,Pane zvedneme hradby?"
,,Hai, budou vztyčeny i kdyby nám to samotný císař zakázal. Další vyhlazení už nehodlám zažít"
Eren a ostatní se začali připravovat na zasedání rady. Všichni měli na sobě jednotné uniformy, které byli jinačí než pře několika sty lety.
Aby je brali vážně, nasadili si plnou výzbroj, doplnili meče, zkontrolovali, jestli mají správně nabroušené úchyty a doplnili si láhve na manévrování.
Jakmile byli všichni připraveni, nasedli do černých aut, které měli dole v garáži. Bylo škoda je nevyužít, jelikož se tam na ně jenom prášilo. Značky, které byly na autech, byly vojenské, a nemohli být tak zapsány v registru vozidel.
Jedno auto mělo pět sedadel, ale v autech seděli po čtyřech. Přesně jich bylo osm, takže to vycházelo, nikdo nezůstal doma. Eren jel v prvním autě, sedl si na místo spolujezdce, řídil major Zakarius.
Každý z majorů, podplukovníků a plukovníků má na starosti 14 jednotek, po 4. Takže každý má 56 lidí. Což znamená, že celá jednotka má nyní aktivních 392 členů, kromě Erena a sedmi majorů, plukovníků a podplukovníků. Všichni dohromady tak tvoří 400 členné vojsko, je to sice hodně, ale pro titány je to málo. Obzvláště když k tomu ještě ztratil 15. jednotek, (60 lidí) a skvělého podplukovníka.
Eren si promnu spánky a snažil se soustředit na něco jiného, než a počty kolik lidí mu zůstalo.
Jakmile zaparkovali před velkou budovou tak se na ně lidi začali dívat, upoutávali pozornost všech lidí, co bylo v budově a to tu procházejí mnohem více důležitější lidé, třeba jako císař nebo členové rady. Byly tu vojáci v uniformách a lidé v kvádrech, oni vyčnívali mezi nimi. Eren šel ve předu a jeho společníci šli ve formaci. Uprostřed budovy na ně čekala drobná sekretářka, byla menšího vzrůstu, ale její výraz vyjadřoval, že není tak bezbranná jak si většina myslí, když ji poprvé uvidí.
,,Dobrý den, pane"
Eren jenom přikývl na pozdrav, neobtěžoval se s formalitami, na to bude čas, až bude po bitvě.
,,Císař, už na vás čeká" řekne a vede je celou budovou, až do té nejvíce zabezpečené místnosti. Jakmile on a jeho sedm společníků vejde, všichni přeruší debatu a otočí se směrem k nim.
Bylo jich tu mnohem více než Eren předpokládal. Byly tu především chlapíci v drahých kvádrech a na obličeji měli namalovaný otrávený výraz. Místnost byla velká a uprostřed ní byl velký kulatý stůl, Eren si všiml jenom jednoho volného místa.
Podíval se na císaře a uklonil se, společně s ním i jeho společníci.
,,Pane" řekne a přejde k volnému místu, ale neusedne si.
,,Má to brát, že moji společníci, jsou méně důležití než tady pánové?" a podívá se na několik otrávených obličejů.
,, No dovolte pane, víte vy vůbec s kým mluvíte?"
,,Ne a je mi to upřímně jedno"
,,Co si to…" několik mužů vstane.
,,Posaďte se" promluvil císař a všichni, co si právě stoupli byli poníženi.
,,Dovolte abych vám představil, velitele Průzkumné ligie, Erena Jaegr, a jeho společníky."
Nyní byli všichni v místnosti v šoku. Sice někteří z rady věděli, že legie pořád existuje, ale nikdy se s nimi nesetkali osobně. Jenom samotný císař, ale stejně o nich moc nevěděl.
,,Pan Jeagr, nás přišel obeznámit o dnešní situaci." Řekne císař a dá mu znamením, že může začít s prací.
Eren kývl na jednoho ze svých společníků, ten si sednul na místo, které bylo určeno pro Erena, každé místo totiž obsahovalo počítač, ten muž se na něj bez problém napojil a připojil jeho disk k počítači.
,,Takže, když jsme se tak hezky představili, tak muž co právě sedí za počítačem se jmenuje Erd Gin a je to můj odborník přes techniku." Uprostřed byl dataprojektor, který se právě rozjel a začal ukazovat nějaké obrázky.
,,Abych mohl vůbec začít se svým projevem, tak musíte vědět, že titáni nikdy nevymřeli" Eren se odmlčel a celou místnosti byl slyšet zděšené zvuky.
,,Před tisíci lety, kdy ještě byly hradby se bojovalo proti titánů, vyhráli jsme ale ne úplně, po čtyři sta letech jsem zjistil, že ty potvory jsou stále naživu. A abych vám to ještě více upřesnil, tak jsem ten samý Eren Jaeger, jako před tisíci lety. Moje tělo nezestárlo, ale to je nyní nepodstatné.
Hlavní je, že naše legie stále existuje a je masakrována obry zatím co vy se tu dohadujete, jestli máte snížit nebo zvýšit daně.Nyní je situace tak vážná, že jsem sem musel přijít."
Na stěně za Eren se zobrazila mapa, která byla červeně a zeleně zabarvená.
,,Ta zelená území, jsou ty která titáni ještě neobsadili a ta červená území jsou zabraná titány." Za Erenem se začali promítat další obrázky, tentokrát zmasakrovaných vesnic a měst.
,,Jak to že jsme o tomhle nevěděli" řekl jeden z vojenských velitelů.
,,Protože se tak rozhodlo." Odpověděl mu jeden z rady, který vypadal hodně důležitě.
,,Vy jste o tom věděl?"
,,Jenom několik málo z nás mohlo vědět o téhle situaci." Řekl zase jiný z rady.
,,Jenom že, to byla chyba." Promluvil mezi nimi Eren. ,,Jenom proto, že jste tuhle situaci zatajili, tak máme velké problémy, titáni mohli být už dávno vyhlazeni."
,,Jak to myslíte, mohli být dávno vyhlazeni" zeptal se jeden z vojáků.
,,Před několika lety, se konala stejná rada. A na té radě, byla zamítnuta moje žádost o více lidí a vyjití z pravdou na veřejnost. Už dávno mohli být zvednuty hradby." Bylo ticho, Eren zuřil, hodně.
,,Pane, jestli nám tu budete chtít zase dělat přednášku ohledně toho, že by bylo moudré vám poskytnou několik tisíc mužů a zvednou hradby, znovu, tím se odříznout od veškeré komunikace, spojení s celým světem a nemluvě o přerušení elektrického proudu. Tak můžete společně i s tou vaší parnou odejít."
,, A jak podle vás zastavíte titány?" zeptal se Eren už relativně klidným hlasem.
,,Nijak, vy je zastavíte, v tichosti tak aby se o tom lidstvo nedozvědělo. Kvůli tomu jste byl vy stvořen, abyste vy, vyhladil titány." A ukáže na Erena. ,,Dokonce jste přísahal, že titány vyhladíte, no tak kde jsou výsledky?. Podle toho co jsem právě viděl na mapě, kolik území bylo už podrobeno titánům, jsem usoudil, že vaše legie je neschopná."
,,Tak vy si myslíte, že moje ligie je neschopná?. Pod mým velením je nyní 400 nejodvážnějších mužů a žen co jsem kdy viděl. Jenom díky 15 zmasakrovaných jednotek, se my teď můžeme dohadovat o tom kdo je tu schopný a kdo je upřímně řečeno na hovno" řekne nyní už zase rozčíleně Eren.
,,Na vlastní oči jsem viděl umírat, nejlepší vojáky, viděl jsem, jak jsou zmasakrováni titány tatím to vy si tu válíte šumky. Zrovna nyní se sem valí tisíce titánů, kteří jsou rozhodnuti vyvraždit lidstvo za každou cenu. A upřímně, už jednou jsem tuhle situaci zažil, jenom že na rozdíl od vás tak naše lidstvo se rozhodlo přežít za každou cenu.

A teď…" řekne a rozmáchne rukama.


Pokračování příště.....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Četl/a jsem tuto povídku

Ano...
Ne...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama